HMO a jeho význam pre Vaše bábätko

Období od prvních dnů těhotenství do 2 let života, tedy tzv. prvních 1000 dní, hraje klíčovou roli ve vývoji miminka. A to nejen z pohledu růstu a budování sociálních vazeb, ale i z pohledu vývoje imunity. Až 80 % imunity ovlivňují vnější faktory – především výživa. Bezpochyby nejlepším způsobem, kterým můžete pomoci svému miminku poskytnout ochranu, je kojení. Nejenže mateřské mléko obsahuje optimální poměr živin, minerálů a vitamínů pro správný růst a vývoj, ale je vědecky podložen i pozitivní vliv na snížení rizika civilizačních onemocnění, jako jsou např. obezita, cukrovka, nemoci srdce, Alzheimerova choroba aj.

Kojení navíc má, kromě zdravotních benefitů, i ty sociální – upevňuje vztah mezi matkou a dítětem. Díky svým jedinečným vlastnostem bývá mateřské mléko také přezdíváno jako „tekuté zlato“. Jeho unikátnost spočívá i v tom, že se během růstu dítěte mění poměr živin, vitamínů a minerálů tak, aby splňoval nutriční požadavky v každém věku. Mateřské mléko se skládá z tekuté a pevné složky. Největší pevnou složku tvoří laktóza, následovaná tuky a bioaktivními prebiotickými oligosacharidy mateřského mléka (HMO) a bílkovinami.

Laktóza, neboli mléčný cukr, dává mléku chuť, slouží jako zdroj energie a zároveň podporuje osidlování střeva a vstřebávání minerálních látek. Tuky mají svoji roli při zpracovávání vitamínů potřebných pro stavbu tělesných buněk a pro správné fungování metabolismu. K nejvýznamnějším tukům patří omega-3 mastné kyseliny (např. DHA), které jsou významné při rozvoji nervové soustavy dítěte.

Co jsou to HMO? Třetí nejdůležitější částí jsou HMO – prebiotické oligosacharidy mateřského mléka. Zkratka HMO pochází z angl. Human milk oligosaccharides. HMO se skládají z více než 150 struktur, z nichž třetí nejpočetnější je 2’FL (2’fukosyllaktóza). Tato unikátní složka se stala předmětem intenzivního vědeckého výzkumu, díky kterému dnes víme, že HMO jsou bioaktivní složky stojící za rozvojem imunity dítěte. Mají schopnost posilovat funkce střevní bariéry, snižují počet patogenů a především podporují zrání imunitního systému. V současné době již existují kojenecká mléka, která obsahují prebiotické oligosacharidy 2’FL se strukturou, která je identická s těmi HMO, které se vyskytují v mateřském mléce.

Kvalitná bielkovina je základ Ľudské mlieko je špecifické vo všetkých ohľadoch. V porovnaní s mliekom ostatných cicavcov obsahuje menej bielkovín. Bielkovinu materského mlieka tvorí 70 % srvátky a 30 % kazeínu, zatiaľ čo pri kravskom mlieku je tomu naopak. Ďalšou výhodou je, že sa tu nevyskytuje β-laktoglobulín, bežný v kravskom mlieku, a vďaka tomu je materské mlieko považované za hypoalergénne. V neposlednom rade plnia bielkoviny dôležitú úlohu v imunitnom systéme  – napr. proteín laktoferín na seba viaže atómy železa a bráni tak baktériám, aby ich využili. Probiotiká a prebiotiká Ako už bolo povedané, až 80 % imunitného systému sa nachádza v črevách. Probiotiká sú kultúry živých prospešných baktérií, ktoré sa podieľajú na tvorbe vyváženej zdravej črevnej mikrobioty. Ide o baktérie mliečneho kvasenia, napr. Lactobacillus reuteri, Bifidobacterium lactis. Rast týchto baktérií je, v prípade dojčených detí, podporovaný prebiotickými oligosacharidmi materského mlieka (HMO).