Jak poloha a postavení dítěte ovlivňuje typ porodu?
Poloha a postavení plodu v bříšku matky určuje, jak se dítě narodí – zda přirozenou cestou, nebo pomocí císařského řezu. Nejlepším postavením dítěte je v poloze na zádech. Jaké jsou mezi těmito pozicemi rozdíly? Jak rozlišujeme mezi polohou a postavením miminka?
Miminko v bříšku matky obvykle zaujímá podélnou polohu hlavičkou ve třetím trimestru těhotenství (mezi 32. a 34. týdnem těhotenství). Jsou ovšem také známé případy, kdy se dítě otočí až před samotným porodem. Při posledních návštěvách gynekologa před porodem lékař pomocí ultrazvuku zhodnotí, jak je dítě polohováno. Pokud je plod malý, má v děloze matky dostatek místa a v děloze je hodně plodové vody, může dítě svou polohu změnit i v den porodu.
Důležité
Jak dítě roste, jeho hlavička je stále těžší a těžší. Ta díky gravitační síle v určitém okamžiku začne přirozeně klesat. Miminko se pak v děloze různě přetáčí a připravuje se tak na porod. O něco silnější a rychlejší pohyby dítěte a kopání v horní části břicha ke konci těhotenství mohou být pro maminku signálem, že miminko již změnilo polohu a pomalu se připravuje na porod.
Držení dítěte v bříšku matky
Držení je pozice jednotlivých částí těla plodu vůči sobě (je to například poloha hlavy vůči trupu).
Po zahájení porodu by mělo dítě přirozeně přitisknout hlavičku k hrudníčku. Tehdy hovoříme o flexi (kdy se dítě bradičkou dotýká hrudníčku). Jedná se o správné držení dítěte při porodu.
Pokud se hlavička nepřitiskne a naopak se v různé míře zaklání, bradička je více či méně vzdálená od hrudníčku. Tuto situaci označujeme jako deflexi (rozlišuje se poloha temenní, čelní a obličejová). Všechny tyto tři polohy jsou nesprávné a mohou porod komplikovat.
Podélná, příčná a šikmá poloha
Poloha plodu je jinak označována jako vztah dlouhé osy plodu k podélné ose dělohy matky. Proto se v medicíně rozlišuje podélná a příčná poloha.
- Podélná poloha hlavičky je fyziologická a hovoříme o ní, když je hlavička dítěte v pánevním vchodu matky.
- Příčná poloha je jakákoliv poloha plodu, při níž dlouhá osa plodu svírá s podélnou osou matky pravý nebo ostrý úhel (šikmá poloha). Přirozený porod v tomto případě není možný, protože ramínko plodu je obvykle zaklíněno v porodních cestách. Lékař v zájmu bezpečnosti maminky a dítěte v takovém případě přejde k variantě císařského řezu.
Poloha koncem pánevním – císařský řez, nebo přirozený porod?
Miminko může být v poloze koncem pánevním, což znamená, že místo hlavičky je v matčině pánvi umístěn zadeček dítěte. Maminka v tomto případě pocítí kopání v dolní části břicha. Poloha koncem pánevním má několik různých variant: naléhání zadečkem, naléhání nožičkama nebo úplnou polohu koncem pánevním (zadeček dítěte a obě nožičky jsou v pánevním vchodu maminky a klouby dolních končetin jsou ohnuté). Při této poslední variantě má dítě v bříšku maminky polohu podobnou tureckému sedu.
Poloha koncem pánevním je indikací k císařskému řezu bez ohledu na typ polohy plodu. V určitých přesně vymezených situacích však může porod z podélné polohy plodu koncem pánevním proběhnout přirozenou cestou. Patří mezi ně například narození druhého plodu s polohou koncem pánevním u dvojčat, předčasný porod před 25. týdnem, porod, který již velmi pokročil, nebo narození dítěte, jehož přežití mimo dělohu je nemožné z důvodu mnohočetných vad.
Proč dítě zaujímá nesprávné polohy?
Poloha dítěte se od polohy hlavičkou dolů může lišit z mnoha důvodů. Tomu napomáhá: abnormální tvar hlavičky dítěte, abnormální stavba pánve, abnormální tvar dělohy – např. děloha s přepážkou nebo se dvěma krčky – a také jakákoliv situace, která „brání“ rotaci, např. krátká pupeční šňůra, nižší množství plodové vody, myomy, které výrazně mění tvar děložní dutiny, nebo nízko položená placenta. Dítě se také nemusí stihnout otočit, protože dojde k předčasnému porodu. Toto jsou jen některé z důvodů. Lékař by měl svoji pacientku informovat o všech důvodech.
Důležité
O normální poloze a postavení plodu lze tedy hovořit tehdy, když má dítě podélnou polohu hlavičkou a je v poloze na zádech (nazývané také pravá přední). Tato poloha pomáhá dítěti snadněji projít porodními cestami matky. Jedná se o nejfyziologičtější polohu pro přirozený porod. Pokud je hlavička dítěte zakloněná (poloha temenní, čelní nebo obličejová) nebo jsou zadeček, kolínka či nožičky dítěte položeny směrem dolů, může být porod obtížný, nebo dokonce nemožný. V takovém případě může lékař rozhodnout o provedení císařského řezu.
Jak pomoci dítěti zaujmout před porodem správnou polohu?
Pokud miminko před porodem nezaujalo správnou polohu, je například uloženo podélně koncem pánevním dolů, může lékař nebo porodní asistentka pacientce doporučit, aby často zaujímala pozici na kolenou a na loktech. Před dokončením porodu může lékařský tým vyzkoušet také takzvanou externí cefalickou verzi (ECV) dítěte. Jedná se o metodu, při které se porodník-gynekolog snaží změnit příčnou polohu nebo polohu koncem pánevním dítěte na podélnou polohu hlavičkou zvenčí přes břicho maminky.
Těhotná žena může také využít pomoci osteopata. Pomocí speciálních cviků (tzv. spinning babies) pomáhá specialista uvolnit svalové napětí v oblasti pánve a uvolnit vazy. Maminky je mohou provádět samy doma – samozřejmě pokud nemají gynekologické kontraindikace. Otázka účinnosti těchto cvičení je však velmi diskutabilní a většina lékařů je k nim spíše skeptická.
Těhotná žena by neměla mít před porodem žádné obavy, a to ani když se její miminko ještě neotočilo hlavičkou dolů. Situace se může změnit doslova ze dne na den. Je dobré poslouchat rady lékaře nebo porodní asistentky a být pod stálou gynekologickou péčí. Soustavné sledování polohy a postavení plodu může budoucí matce pomoci psychicky se připravit na přirozený porod nebo císařský řez.
Související články