Když "ne" znamená "ne"
"Nedělej to", "Už jsem řekl ne", "Neslyšel jsi mě? Ne znamená ne!" Kolik rodičů musí donekonečna opakovat ty samé věty pořád dokola? Někdy není pro děti snadné přijmout “ne” jako odpověď a jejich rodiče mohou mít pocit, že je jejich ratolesti ani neposlouchají.
Ve skutečnosti jim však naslouchají. Dokonce chápou, co jim jejich roidče říkají už od prvního roku života. To je věk, kdy většina dětí navzdory své malé slovní zásobě začíná chápat význam některých pojmů. Jedním z nich je ten, který se skrývá za slovem "ne". Je přirozené, že kdykoli rodiče toto slovo použijí, děti přestanou dělat to, co právě dělají, a upřeně se na ně dívají a snaží se pochopit, co se děje.
V těchto situacích se často stává, že se děti prostě vrátí k tomu, co dělaly předtím. Rodiče mohou mít pocit, že se jim jejich ratolest snaží vzdorovat. Dítě však jen projevuje určitou samostatnost a touhu dělat něco sám, po svém. I když je to dobré znamení, že se batole vyvíjí a roste, je však na rodičích, aby se pokusili najít rovnováhu mezi tím, co chtějí dítěti dovolit a co naopak ne.
Této rovnováhy nebude vždy snadné dosáhnout. Je na rodičích, aby pochopili, jaké hranice chtějí v první řadě nastavit. Cokoli, co ohrožuje bezpečnost nebo zdraví dítěte, by mělo být vždy velkým ne. Věci jako otevírání šuplíků obsahujících nebezpečné předměty, běhání po silnici nebo sahání na elektrické zásuvky by neměly být nikdy povoleny. Abyste těmto zakázaným aktivitám zabránili, budete muset slovo "ne" používat poměrně často.
Pokud však chcete, aby děti skutečně pochopily, že existují určité věci, které by neměly dělat, musíte jim přesně vysvětlit, co toto slovo znamená. Rodiče by měli vždy používat slova, kterým dítě rozumí, a také jim ukázat, co se může stát, pokud nebudou jejich pokyny dodržovat. Dalšími věcmi, kterých je třeba se vyvarovat, jsou rozpory. Například když jeden nebo dokonce oba rodiče řeknou "ne" a pak někdo jiný řekne "ano". K takovému konfliktu obvykle dochází, když jsou nablízku prarodiče, kteří dětem dovolí v nepřítomnosti rodičů dělat cokoli. K tomu by nikdy nemělo docházet, jelikož dítě tak dostává smíšené zprávy a není mu jasné co opravdu může a co je zakázáno.
Rodiče by měli pochopit, že...
děti budou čas od času zpochybňovat jejich autoritu. Jak jsme již řekli, je to způsob, jakým se vyjadřují, ukazují světu, kdo jsou, a dokazují ostatním, že mají určitou samostatnost. Musíme se také smířit s tím, že každé dítě má svou vlastní osobnost a bude chtít dělat určité věci jinak než máma a táta. Přesto je jejich úkolem vysvětlit dětem, co dělají špatně, a ukázat jim různé způsoby chování, aniž by museli vždy něco zakazovat nebo trestat.
Vždycky nastane nějaká situace, kdy rodiče budou muset použít slovo "ne" a budou čelit odporu. Proto je důležité dětem vysvětlit, proč jim v něčem bráníme. Každý z rodičů alespoň jednou použil spojení "ne je ne". Může se zdát, že “Ne” je konečné řešení, které vyřeší všechny problémy. Ve skutečnosti však nepřináší žádné vyjasnění ani uzavření pro děti, které nechápou, proč jsou potlačovány. Odborníci se domnívají, že v těchto případech je možné, že děti jsou ještě více frustrované a pociťují ještě větší potřebu zpochybňovat autoritu svých rodičů.
Vědět, jak a kdy naslouchat, navázat dialog a zjistit, co je příčinou určitého chování, jsou první kroky k pochopení toho, co způsobuje, že dítě má problém s chováním. Respektování dítěte a uvědomění si, co se s ním děje, může pomoci takovému chování předejít. Pomůže take dítěti pochopit, co se ho rodiče snaží naučit, a přijmout, i když se mu doopravdy nechce, že musí respektovat význam slova "ne".
Související články