Na začátku života vynakládá kojenec velké úsilí na to, aby s vámi komunikoval. Výměna pohledů, kňourání, broukání, pláč či smích nepředstavují nic jiného než pokusy o navázání kontaktu. Při vývoji řeči je důležitá zásada „porozumění před mluvením“. To znamená, že dříve než vaše dítě začne používat slova, musí rozumět tomu, co mu říkáte.
Víte, že…
Cesta k učení řeči začíná ještě před narozením. Již v děloze dítě naslouchá hlasu maminky i hlasům přicházejícím zvenčí. K plnému osvojení jazykových dovedností dochází až kolem 5. až 6. roku.
Od prvního slůvka k prvním otázkám
Vývoj řeči a osvojování nových slov dítětem je velmi individuální záležitost. Proces se u jednotlivých dětí liší: u některých je rychlejší, u jiných pomalejší. Za zmínku stojí také to, že rodiče chápou „dětskou řeč“ různě. Pro některé bude slovem již spojení dvou slabik „ba-ba“, zatímco jiní rodiče projevy dítěte v této fázi ještě nepovažují za řeč.
Víte, že…
Od prvních okamžiků života se vaše děťátko snaží navázat kontakt s okolím pomocí zvuků. Je dobré mu naslouchat a hodně na ně mluvit, podpoříte tím rozvoj jeho řeči. I pouštění hudby v době těhotenství je pro miminko uklidňující.
První rok života je obdobím, kdy se vaše dítě seznamuje s prvními zvuky a slovy.
Po narození děťátko navazuje kontakt pouze křikem a pláčem. První hláska, kterou několikatýdenní dítě používá, je „a“.
Kolem 2.–3. měsíce dítě vydává vleže první neurčité, ale velmi příjemné zvuky (tzv. broukání a žvatlání). Jsou to krátké hrdelní zvuky („he“, „agů“).
Kolem 4.–5. měsíce nastává zvláštní moment ve verbální komunikaci mezi dospělým a dítětem. Dítě se pokouší reagovat na své blízké napodobováním jednoduchých zvuků („brr“, „brm“, „mmm“) a vyslovováním prvních slabik. Zvuky, které dítě vydává, jsou stále uvědomělejší a mívají různé znění a intenzitu. Touto „hrou“ dítě velmi intenzivně cvičí orgány, což mu brzy umožní mluvit.
Kolem 6.–8. měsíce už dítě hodně žvatlá, opakuje shluky slabik („da-da“) a povzbuzuje své okolí k „rozhovoru“. Kromě toho začíná chápat význam jednotlivých slov a vět.
Kolem 9. měsíce je již dítě schopno spojit zvuk s určitou osobou nebo činností. Vědomě používá slabiky a častěji mluví samo k sobě než k ostatním.
Kolem 10. měsíce, pokud se pozorně zaposloucháme, dokážeme již v dětském projevu rozlišit smysluplné otázky a výkřiky.
Kolem 12. měsíce dítě správně používá celá slova, nejčastěji „máma“, „táta“, „pápá“ nebo „ne“.
Druhý rok života je intenzivní období, kdy se dítě učí novým slovům. Ve věku 18 měsíců již často ovládá 50 slov.
Při hře s ním používejte zvukomalebná slova, jako třeba: „mňau mňau“, „haf haf“, „ko ko ko“, „brum brum“, která bude dítě rádo opakovat. Recitujte krátké říkanky, jež podporují rozvoj řeči.
Třetí rok života je obdobím, kdy má dítě již bohatou slovní zásobu. Skládá slova a sestavuje z nich věty, klade otázky. Ještě se nevyjadřuje správně, je normální, že má obtíže se skloňováním, plete si koncovky a podobně. Bude trvat ještě dlouho, než váš potomek začne mluvit bezchybně.
Vývoj řečového aparátu dítěte
Na samém počátku se dítě při vytváření zvuků a rozvoji řeči nejvíce potýká se svými fyziologickými dispozicemi. Řečový aparát novorozence je postaven zcela jinak než u dospělého člověka a není schopen vytvořit zvuk, který odpovídá naší řeči. Postupně však prochází proměnou, a tak dítě začíná vydávat první hlásky, poté slova a následně celé věty. Správný vývoj řečového aparátu lze také podpořit vhodným rozšiřováním stravy batolete. Dbejte na postupnou změnu konzistence podávaného jídla, která podpoří učení kousání.
Jazyková gymnastika
Dítě se učí řeči především sluchem – intenzivně vstřebává všechna slova z okolí. Existuje několik způsobů, jak proces rozvoje řeči zlepšit:
Mluvte na dítě pomalu, zřetelně, ne příliš potichu ani příliš nahlas.
Když je učíte nějaké slovo, opakujte ho mnohokrát, aby dítěti utkvělo v hlavě.
Čtěte dítěti hodně pohádek a básniček – rytmus a rýmy nejen stimulují sluch, ale také trénují paměť.
Opakujte s dítětem zvukomalebná slova. Zabavte se napodobováním zvuků auta, tikání hodin nebo zvuků zvířat.
Hrajte si se svým děťátkem prstové hry doprovázené říkadly: „Vařila myška kašičku“ nebo „Paci, paci, pacičky“.
Podpořte rozvoj ústního svalstva svého potomka tím, že ho budete povzbuzovat, aby foukal do peříček nebo pampelišek, aby si olizoval rty.
Vyprávějte dítěti co nejvíce příběhů z každodenního života, aby se do nich zaposlouchalo a co nejvíce z nich vstřebávalo.
Nezapomeňte, že...
cucání dudlíku a pití z láhve se savičkou po dovršení jednoho roku věku může u vašeho dítěte oddálit učení řeči.
Otázky a odpovědi
Kdy dítě řekne své první slovo?
Vývoj řečového aparátu u kojenců a malých dětí je velmi individuální záležitostí. Celý proces probíhá u různých dětí odlišně. Rodiče si navíc první slovo svého dítěte vykládají různě. Pro některé to bude kombinace dvou náhodných slabik, např. „da-da“, pro jiné to bude celé slovo, které už má nějaký význam, např. „ano“ nebo „pes“.
Kdy dítě řekne „máma“?
Obvykle kolem 12. měsíce už dítě dokáže vědomě říkat „máma“, „táta“, „ano“, „ne“. Odhaduje se, že osmnáctiměsíční dítě už často umí použít kolem 50 slov. Mezi ně patří i slova zvukomalebná. Stále se však učí správnou výslovnost a procvičuje si další slova, která se postupně učí. Teprve ve třech letech dokáže dítě spojovat jednotlivá slova do vět a rádo klade první otázky.
V jakém věku by mělo dítě začít mluvit?
Děti si připravují řečový aparát již od narození. Zpočátku sdělují své potřeby křikem a teprve poté začnou broukat nebo žvatlat. Obvykle je to kolem 6. až 8. měsíce, kdy dítě začíná vyslovovat první slabiky, jež se časem mění v jednoduchá a krátká slova.
Jaké bude první slovo vašeho potomka?
To, jaké bude první slovo vašeho dítěte, záleží na něm i na vás. Možná to bude „máma“, „táta“ nebo „bába“. Nejdůležitější je, abyste na své dítě od samého začátku hodně mluvili, podporovali žvatlání a procvičovali jeho řečový aparát. Hodně si s batoletem čtěte a rozmlouvejte s ním, aby mělo bohatou slovní zásobu.
