Vývoj dítěte lze rozdělit do různých fází neboli milníků. Jsou to okamžiky, kdy dochází k velké změně – k dosažení nové úrovně dovedností a kompetencí dítěte. Aby se něco posunulo kupředu, musí se to bohužel nejprve zhoršit. V tom spočívá krize. Dětské chování se zhorší zejména v pro ně náročných situacích. Tak si osvojí nové způsoby zvládání situací a nové dovednosti. Období mezi 7. a 9. měsícem je v životě dítěte velice důležité. Dítě, které až dosud bylo jen málo pohyblivé a bylo 100% závislé na rodičích, začíná zjišťovat, že své tělo stále více ovládá, rozhoduje o tom, co se s ním děje, kroutí se, plazí se, natahuje ruce, nedosáhne na hračku. Svět je pro takto staré děti stále dosažitelnější,ale občas není něco v jejich silách. A to je pro ně frustrující. Dítě by chtělo, ale nemůže. Takže následuje dramatické vztekání se! Existuje také rozpor mezi rostoucí potřebou nezávislosti a závislosti na rodiči. Pak dítě pláče, když mu maminka zmizí z dohledu, odejde do jiné místnosti nebo do koupelny a nemluvě o tom, když ho nechá s někým jiným. Pokud jde o nechuť k jídlu, může být způsobena prořezáváním zoubků. Oteklé, bolavé dásně nejsou pro jídlo nijak příjemné. Dítě se také může nudit. Když vykonává delší dobu jednu činnost, mnoho věcí ho rozptyluje a potřebuje střídat podněty. V takovém případě je vhodné zavést pravidlo méně a častěji. V tomto období děti objevují nové aktivnější hračky a je ta správná chvíle dát dítěti lžičku, aby si samo zkusilo dát jídlo do úst. Naštěstí tato vývojová fáze pomine. Plynule přejde do další a rodič se může těšit na další výchovné výzvy.